M. Stránská

          Už druhým rokem navštěvuji plavecký klub města Hradce Králové a skoro jako každý člen našeho oddílu jezdím na závody, které jsou pokaždé v jiném městě. Když si vzpomenu na jedny takové závody, myslím, že to bylo na Modré stuze Náchoda, stala se mi taková příhoda.

          Po odplavání všech sobotních disciplín jsme se znaveně odebrali do jídelny, kde jsme se pořádně najedli svíčkové, popřípadě kuřete. Vyčerpáni a k tomu ještě přejedeni, jsme se táhli se svými taškami na ubytovnu, kde na nás čekal naštěstí vyhřátý pokoj. Po vybalení všech mokrých věcí, večerní hygieně a povléknutí peřin, jsme se odkulili do postelí.

          Já jsem byla asi nejvíce vyčerpaná, a tak jsem padla jako první. Moji spolubydlící si ještě povídali a jedna moje kamarádka dostala nápad. V hlavě se jí zrodilo, že mě vzbudí a budou předstírat, že už je ráno a že se musí vstávat. S tímto, pro mě samozřejmě blbým nápadem, holky souhlasily, a tak šly na věc.

          Moje kamarádka Eva mě vzbudila. Já jsem se divila, že už se musí vstávat, a tak po dlouhém přemlouvání, do kterého se přimotalo ještě pár holek, jsem vstala. Po promnutí mých ospalých oček jsem jako první zareagovala na tmu, která se skrývala za naším oknem. Na otázku - Jak to, že je venku tma - mi odpověděly: " To víš, teď už budeš vstávat i do školy po tmě." Dobře. Uvěřila jsem jim. Začala jsem si balit své ještě mokré věci, které jsem si včera dala usušit. Když jsem tuto namáhavou práci dodělala, vzpomněla jsem si na to, že by mě docela zajímalo, kolik je hodin. Zeptala jsem se holek. Ty mně dlouho skrývaly odpověď, až si jedna přetočila místo dvanácti hodin a dvaceti pěti minut na sedm hodin a patnáct minut. Tímto mě uklidnily. Šla jsem si tedy vyčistit zuby a jelikož na chodbě byla tma, libovala jsem si, že na snídani budeme první. Když jsem už měla všechno hotovo a byla připravena k odchodu, tak se mi teprve svěřily, že to byla jenom hra. Ukázaly mi hodinky se správným časem a já si musela všechno, co bylo mokré, vybalit a převléknout do pyžama.

          Ráno jsme se tomu zasmály a já nemohla uvěřit tomu, že jsem jim naletěla na takový vtip.