Záhada bazénu
                               Druhý týden v srpnu jsem si užívala dovolenou s
mamkou, tetou a kamarádkou Monikou na Šumavě.
Bydlely jsme ve velké chatě, která byla moc hezká, ale
největší radost jsme měli, když jsme zjistili, že uvnitř je bazén.
S Mončou jsme se ubytovaly, popadly plavky a rychle do
bazénu. Při skoku do vody se mi zatajil dech. Voda nebyla
studená, ale přímo ledová. Okamžitě jsem vylezla a klepala se
jako osika. Věděla jsem, že tam už nikdy nevlezu. Další dny byly také pěkné. Navštívily jsme hrad Kašperk, kde jsme vyšly 115 schodů a z vrchu si prohlížely krásu Šumavy. Byl to pro mě krásný týden prázdnin.
                                                                                                                            Markéta Špásová
Prázdniny u dědy
                               Již od malička jezdím velmi ráda k dědečkovi na
chalupu u Kostelce nad Orlicí. Chalupa je v obci zvané
Hradisko. I letošní prázdniny jsem se rozhodla strávit u dědy.
Jednoho dne, když bylo venku pěkně teplo, vypravila
jsem se s kamarády na mák. U pole jsme si schovali kola a šli
jsme do tašek sbírat makovice. Najednou jel kolem nějaký pán
na babetě. Jakmile jsme ho uviděli, rychle jsme se shovali, aby
nás nezahlédl. Jen co přejel, popadli jsme kola a rychle
uháněli pryč. Naštěstí nás s nákladem nikdo nechytil.
Doma jsem si na dobrém máčku velice pochutnala. Na
tuto výpravu budu ještě dlouho vzpomínat.
                                                                                                                            Kateřina Šepsová
Příhoda s autem
                               V sobotu ráno jsem jel s maminkou do města nakupovat.
Auto jsme zaparkovali na parkovišti. Nákup trval příliš dlouho,
a tak jsem se rozhodl počkat na mámu v autě.
Auto jsem si odemkl a pak zamkl dálkovým
ovladačem. Když máma přišla k autu, otevřel jsem ji tlačítky u
dveří. Máma chtěla nastartovat, ale nešlo to. Tak požádala dva
pány, aby nás roztlačili, protože se zdálo, že je vybitá baterie.
Avšak ani po roztlačení auto nenastartovalo. Máma mě poslala
pro pomoc. Šel jsem zpět na chatu asi dva kilometry. Když už
jsem byl skoro u branky, slyšel jsem přijíždět auto. Ohlédnu se
a s překvapením poznávám naše auto. Maminka mi vysvětlila
příčinu poruchy. Způsobilo ji otevření dveří tlačítkem. Došlo k
zablokování startéru. Nakonec jsme byli rádi, že jedinou závadou byla moje
neznalost.
                                                                                                                            Michal Pavlica
Příhoda s mobilním telefonem
                               Když jsem byl u strýce na prázdninách, zalíbil se mi
jeho mobilní telefon.
Jakmile strýc odešel na zahradu, začal jsem si s
telefonem hrát, až jsem ho rozbil. Strýc pracuje v Telecomu a
já netušil, že je to jeho služební telefon. Když se strýc dověděl,
co jsem udělal, tvářil se velice zděšeně a vynadal mi.
Druhý den musel v práci telefon opravit a raději ho už
domů nenosil.
                                                                                                                            Marek Křiženecký
Strašidelná cesta
                               Stalo se to na stanování v Adršbašských skalách.
Jednou v noci nás strýček probudil a začal nám vyprávět, co
se mu právě přihodilo. Byly jsme se Sabinkou sice moc ospalé,
ale i přesto jsme pozorně poslouchaly.
A strýček vypráví: "Šel jsem ze slavnosti cestičkou a po
obou stranách byl hustý les. Najednou slyším, že za mnou
někdo běží. Podíval jsem se za sebe, ale nic jsem neviděl.
Najednou mě ten někdo předběhl a zastavil se. Já ale na nic
nečekal a utíkal, co mi nohy stačily. To jsem si oddychl, ale co
to? On běží za mnou. Dal jsem se tedy znovu do běhu. Doběhl
jsem na rozcestí, odkud už je vidět kemp. Dál už za mnou
neběžel."
Když strýček dovyprávěl a my měly jít spát, docela
jsme se se Sabinkou bály.
                                                                                                                            Silva Surmová
Mokrá noha
                               Jednou večer, na dovolené na Seči, jsme si udělali
táborák.
Protože jsme měli málo dříví, vypravili jsme se s
bratrem a kamarádkami z vedlejší chaty do lesa. Byla už tma
jako v pytli. A my jsme měli jenom dvě baterky. Chodili jsme,
kam nás nohy nesly. Najednou jsem šlápla do potůčku. Měla
jsem úplně promočenou botu, ale vůbec mi to nevadilo. Rychle
jsem běžela za ostatními.
Táborák se nám vydařil a moc se mi líbil.
                                                                                                                            Anna Řičařová
Křečkův výlet
                               O prázdninách jsme jeli na chalupu. Můj křeček Pišta
zůstal s babičkou a dědou doma. Večer, když šli spát, nechali
všude otevřeno. Než děda usnul, ujistil se, že je Pišta v
akváriu. Ten si vesele běhal ve svém kole. Ráno ale nespal.
Uspořádal si totiž malý výlet po bytě.
Přijeli jsme domů a děda nám oznámil Pištův výlet. Ani
jsme nevybalili a začali jsme všude hledat. Za chvíli dal táta do
každé místnosti piškot. Kde nebyl piškot, tam byl Pišta.
Ukázalo se, že Pišta je v babiččině ložnici. Táta vzal ručník a
čekal, až Pišta vyleze. Ten však spokojeně kousal skříň. Dali
jsme tedy vedle skříně misku s jeho jídlem. Jakmile Pišta
vyběhl, táta po něm hodil ručník a já ho chytila.
Všichni jsme byli rádi, že se Pišta našel.
                                                                                                                            Tereza Möhwaldová
Strašidelná stezka odvahy
                               O prázdninách jsem byla na táboře s Červánkem.
Jednou v noci nás vedoucí vzbudili a řekli, abychom se
oblékli a čekali před hlavní chatou. Potom nás odvedli do lesa,
kde nás vypouštěli po cestě, na které bylo mnoho strašidel.
Trochu jsem se bála, ale přeci jen jsem došla až na konec, kde
jsme leželi a čekali na ostatní.
A tak jsem prožila strašidelný zážitek.
                                                                                                                            Martina Teclová
Cesta na Hvězdu
                               O prázdninách jsem byl na táboře nedaleko
Broumova.
Ve středu se rozhodlo, že se pojede na celodenní
výlet. V osm hodin jsme vyrazili na cestu. Autobus nás dovezl
k lesu. Lesem jsme se dostali na cestu mezi skalami, po které
jsme asi po pěti kilometrech došli až na Hvězdu. Z Hvězdy byl
krásný výhled na celé okolí Broumova.
Výlet se mi moc líbil.
                                                                                                                            Jan Koutnik
Záhada s motorem
                               V pátek 3. září jsme se s rodiči vydali na zájezd do
Chorvatska.
S úsměvy na tváři jsme čekali na krásný autobus.
Úsměvy pohasly, když příjela stará plechová Karosa. V
autobuse jsme se navíc dověděli, že už měli cestou do Hradce
poruchu. Úspěšně jsme však přejeli hranice Chorvatska, ale
najednou povolil šroub a spadl motor. Museli jsme čekat sedm
hodin na další autobus. Já jsem tři hodiny spala a zbytek času
jsem s tatínkem počítala auta. Potom konečně přijel nový
autobus a my jsme šťastně dorazili do místa určení.
Ale i přesto to byla krásná dovolená.
                                                                                                                            Kateřina Červenková
Záhadný vozík
                               V srpnu jsme odjeli s taťkou a s rodinou strejdy sjíždět
řeku Lužnici.
Jeli jsme autem tranzitem a za ním byl připevněn vozík
s loděmi. Míša Lužnici právě sjížděl s vodáckým kroužkem a
my jsme si pro něj měli přijet. A tak jsme se vydali na cestu.
Těsně před Táborem nám však praskla u vozíku oj. Bylo už
hodně hodin a nemohli jsme sehnat žádného opraváře. A tak
jsme museli nechat vozík u jedné paní na zahradě. Potom
jsme se vydali hledat Míšu. Dlouho jsme nemohli najít cestu k
táboru a nakonec se nám podařílo Míšu objevit až o půlnoci.
Protože už bylo hodně hodin, museli jsme se utábořit a přespat
v lese.
Ráno jsme dali opravit vozík a pokračovalo se v cestě.
                                                                                                                            Veronika Šimková
Prázdninový zážitek
                               V pátek jsme jeli k tetě do Citonoc a zůstali jsme do
soboty.
V sobotu ráno, když jsme se nasnídaly, odešly jsme s
Martínkou, Leničkou a Péťou na hřiště, kde se konal dětský
den. Zúčastnily jsme se různých soutěží. Například rýžování
zlata, lovení bizona, jízdy zručnosti a prohazování oštěpu
kruhem. Potom jsme šly domů na oběd. Odpoledne jsme se
povozily na koních. Na závěr dětského dne jsme se svezly na
ocelovém laně, upevněném mezi dvěma stromy. Po kovové
konstrukci se muselo vylézt nahoru, nohama vlést do popruhu
a ten upevnit kolem pasu. Potom nás pán upevnil karabinou k
nataženému lanu, přelezly jsme zábradlí a sjely dolů, kde jsme
se zastavily o napnutou síť.
Byl to pěkný prázdninový zážitek.
                                                                                                                            Dana Musilová
Záhadné šlapadlo
                               Jednoho prázdninového dne jsme s rodiči jeli na
Máchovo jezero.
Hned druhý den jsme se rozhodli projet po jezeře na
šlapadle. Nenechali jsme se odradit ani velkými vlnami a
nasedli jsme do šlapadla. Šlapadlo však začalo nabírat vodu,
tak jsme se raději vrátili do přístavu. Tam jsme zjistili, že se
voda nabírala, aby se šlapadlo vyrovnalo. Uklidnili jsme se, a i
přes veliké vlny a vítr jsme vyjeli ze zátoky na otevřené jezero.
Pořádně to s námi házelo a mamka s Janou při každé vlně
pěkně zaječely.
I přesto se nám výlet líbil.
                                                                                                                            Jakub Abert
Zatmění slunce
                               Letos o prázdninách jsme byli s babičkou a dědou v
severní Itálii, kde jsme pozorovali zatmění Slunce.
Již před odjezdem nám maminka opatřila tmavé
sklíčko, abychom mohli pozorovat, jak se postupně zakrývá
Slunce. Bylo to moc hezké. Nejprve byl schovaný malý
kousek, postupně se zatmění zvětšovalo, až bylo Slunce skoro
celé zakryté. Na pláži se ochladilo, byla skoro tma a Italové na
počest zatmění pořádali ohňostroj.
Po ohňostroji jsme šli s babičkou a dědou do hotelu.
                                                                                                                            Michal Němeček
Výlet na Mravenčí horu
                               Jeden víkend o prázdninách jsme jeli za tetou a
strejdou na chalupu do Bernartic. V neděli před obědem nám
strýček půjčil dalekohled a já s bratrem jsme vyrazili do okolí.
Dlouho jsme putovali polní a lesní cestou. Sbírali jsme
obrovské ostružiny, pozorovali vzácné brouky, kroužil nad
námi černý čáp. Vyšlapali jsme pěšinou až na vrchol Mravenčí
hory a protože bylo hezky, viděli jsme Krkonoše a dokonce i
Výrovku. Nemohli jsme se vynadívat.
Zpět na chalupu jsme přišli dlouho, maminka a teta už
o nás měly strach.
                                                                                                                            Ondřej Musil
Výlet do zoo
                               V neděli jsme jeli do zoologické zahrady. Byl hezký
sluneční den, proto jsme vyjeli už ráno.
Po příjezdu k zoologické zahradě jsme nemohli najít
místo k parkování. Konečně jsme auto zaparkovali a mohli
jsme vejít dovnitř. Naše prohlídka začala u klece s tygry.
Potom jsme ještě viděli slony, opice, nosorožce, hrochy, ale
nejvíce se mi líbilo rybí akvárium. Poprvé jsem viděl tak veliké
ryby.
Byl to pěkný výlet.
                                                                                                                            Václav Bukovský
Táborák
                               O prázdninách jsem jel k babičce a dědovi na hory.
Zrovna moc pršelo, ale za několik dnů se udělalo
hezky. Házeli jsme si venku s talířem, když nás napadlo, že si
uděláme táborák. Pozvali jsme mého bratrance Michala, aby
nám pomohl. Nejdříve jsme si donesli dříví a papír na
roztopení ohně. Babička nám zatím připravila vuřty. Když byl
oheň roztopený, tak jsme začali vuřty opékat. Pěkně se nám to
dařilo. Opravdu jsme si pochutnali.
Už se těším na další prázdniny.
                                                                                                                            Přemysl Ježek