Prázdninový deník

Bouřka na horách
                               Na začátku července jsme byli na chalupě v Orlických horách. Bylo velmi teplé počasí, takže jsme chodili na túry a pak jsme se vždy osvěžili ve studené, ale čisté řece. Jednoho dne navečer přišla znenadání veliká bouřka. Během chvilky se hory ponořily do úplné tmy a hrozně lilo. Nejenom děti, ale i dospělí se báli. Nešla elektřina, všude byla velká tma. Každý si vzpomněl na loňské záplavy, které postihly tuto oblast, a tak jsme měli všichni strach, jak to tentokrát dopadne. Bouře se pořád vracela, ale nakonec úplně přestala. Ráno jsme se šli podívat na řeku, ve které jsme se před bouřkou koupali. Řeka byla k nepoznání. Všichni jsme byli rádi, že to dobře dopadlo.
                                                                                                                            Dominika Fredová

Výlet na Sněžku
                               Jednoho srpnového dne si celá naše rodina naplánovala výlet autem do Krkonoš. V jedenáct hodin jsme dojeli do Pece pod Sněžkou. Postavili jsme se do fronty na lanovou dráhu. Po dvou hodinách čekání na nás přišla řada. První jsem jel já s tátou a bratrem. Po nás mamka se sestrou. Kolem nás byla krásná příroda, zelené lesy a kopce. Také další turisté, kteří šlapali na Sněžku i ze Sněžky pěšky. Lanovka vedla přes Růžovou horu, kde se přesedá. Konečně jsme byli nahoře. Učaroval nám krásný výhled na naši krajinu. Viděli jsme také část Polska. Potom jsme sestupovali po turistické cestě zpět. Cesta byla kamenitá. Čím jsme však byli níž, tím byla krásnější, protože vedla mezi stromy, které zakrývaly oblohu. Nasbírali jsme si pár borůvek, zastavili se u studánky a obdivovali malé potůčky. U auta jsme byli v šest hodin. Tato túra byla dlouhá třináct kilometrů. Ušel ji i můj tříletý bratr. Na tento výlet všichni rádi vzpomínáme.
                                                                                                                            Marcel Legerský

Roubenky
                               O prázdninách jsem jela s babičkou na chatu do vesnice, která se jmenuje Hájnice. Jezdím tam s babičkou každé léto. Já, teta, babička a pes jsme se druhý den vydali do chalupářské osady, která se nazývá Mravenčáky. Je tam moc krásných chaloupek. Většina jsou roubenky. Chaloupky jsou hezky upravené. Uprostřed je kaplička. Z kopce jsou vidět hory Krkonoše. Je to moc hezké místo. Těším se, až zas s babičkou přijedu.
                                                                                                                            Sabina Javůrková

Žďárské vrchy
                               O prázdninách jsem s babičkou a dědou navštívil Žďárské vrchy. Jeto vrchovina asi 100 kilometrů na jih od Hradce Králové. Jsou tam krásné lesy, louky a četné rybníky. Jednoho dne jsme se vydali na horu Devět skal. Šplhali jsme po skalách. Náhle jsem udělal špatný krok a noha mi sklouzla ze skály. Moc jsem se lekl. Už už jsem padal, ale děda mě v poslední chviličce chytil a všechno dobře dopadlo. I přes tuto nemilou příhodu se nám výlet zdařil. Z hory Devět skal byl překrásný výhled do krajiny a opravdu to stálo za to.
                                                                                                                            Lukáš Duliček

Ztraceni v Benátkách
                               Část prázdnin jsem strávil s rodiči v Itálii v Caorle. Jednoho dne navečer jsme se vypravili z Caorle do Benátek. Nejdřív jsme dlouho hledali parkoviště. Poté jsme si na zastávce vodní tramvaje koupili lístky. Za půl hodiny jízdy vodní tramvají se zcela setmělo. Byli jsme na náměstí Sv. Marka. Všem se nám tam líbilo. Rozhodli jsme se, že spěchat nebudeme, a že na parkoviště půjdeme pěšky. Jak jsme se vzdalovali od náměstí Sv. Marka, byla stále větší tma. Uličky nebyly osvětleny a my jsme začali bloudit. To, co nám trvalo vodní tramvají půl hodiny, nám pěšky trvalo dvě a půl hodiny. Taťka si z nás dělal legraci, že chodíme stále dokola a už nikdy netrefíme. Trefili jsme. Asi v jednu hodinu jsme se vrátili do hotelu v Caorle. V Benátkách se nám moc líbilo.
                                                                                                                            Jan Kulhánek

Jak jsem jezdil na kajaku
                               Jednou o prázdninách jsme jeli s tátou, mámou a psem Jerrym za sestrou na Malou Skálu. Sestra mi nabídla, že mě naučí jezdit na kajaku.Já jsem se trochu bál, ale ona mi nejprve navlékla záchrannou vestu a potom mi ukázala, jak se pádluje. Posadila mě do kajaku a odstrčila od břehu. Řeka byla studená a já jsem měl strach, že se překlopím. Nakonec mi to šlo a moc se mi to líbilo. Byl to moc pěkný den.
                                                                                                                            Petr Kapras

Záhada bazénu
                               Druhý týden v srpnu jsem si užívala dovolenou s mamkou, tetou a kamarádkou Monikou na Šumavě. Bydlely jsme ve velké chatě, která byla moc hezká, ale největší radost jsme měli, když jsme zjistili, že uvnitř je bazén. S Mončou jsme se ubytovaly, popadly plavky a rychle do bazénu. Při skoku do vody se mi zatajil dech. Voda nebyla studená, ale přímo ledová. Okamžitě jsem vylezla a klepala se jako osika. Věděla jsem, že tam už nikdy nevlezu. Další dny byly také pěkné. Navštívily jsme hrad Kašperk, kde jsme vyšly 115 schodů a z vrchu si prohlížely krásu Šumavy. Byl to pro mě krásný týden prázdnin.
                                                                                                                            Markéta Špásová

Prázdniny u dědy
                               Již od malička jezdím velmi ráda k dědečkovi na chalupu u Kostelce nad Orlicí. Chalupa je v obci zvané Hradisko. I letošní prázdniny jsem se rozhodla strávit u dědy. Jednoho dne, když bylo venku pěkně teplo, vypravila jsem se s kamarády na mák. U pole jsme si schovali kola a šli jsme do tašek sbírat makovice. Najednou jel kolem nějaký pán na babetě. Jakmile jsme ho uviděli, rychle jsme se shovali, aby nás nezahlédl. Jen co přejel, popadli jsme kola a rychle uháněli pryč. Naštěstí nás s nákladem nikdo nechytil. Doma jsem si na dobrém máčku velice pochutnala. Na tuto výpravu budu ještě dlouho vzpomínat.
                                                                                                                            Kateřina Šepsová

Příhoda s autem
                               V sobotu ráno jsem jel s maminkou do města nakupovat. Auto jsme zaparkovali na parkovišti. Nákup trval příliš dlouho, a tak jsem se rozhodl počkat na mámu v autě. Auto jsem si odemkl a pak zamkl dálkovým ovladačem. Když máma přišla k autu, otevřel jsem ji tlačítky u dveří. Máma chtěla nastartovat, ale nešlo to. Tak požádala dva pány, aby nás roztlačili, protože se zdálo, že je vybitá baterie. Avšak ani po roztlačení auto nenastartovalo. Máma mě poslala pro pomoc. Šel jsem zpět na chatu asi dva kilometry. Když už jsem byl skoro u branky, slyšel jsem přijíždět auto. Ohlédnu se a s překvapením poznávám naše auto. Maminka mi vysvětlila příčinu poruchy. Způsobilo ji otevření dveří tlačítkem. Došlo k zablokování startéru. Nakonec jsme byli rádi, že jedinou závadou byla moje neznalost.
                                                                                                                            Michal Pavlica

Příhoda s mobilním telefonem
                               Když jsem byl u strýce na prázdninách, zalíbil se mi jeho mobilní telefon. Jakmile strýc odešel na zahradu, začal jsem si s telefonem hrát, až jsem ho rozbil. Strýc pracuje v Telecomu a já netušil, že je to jeho služební telefon. Když se strýc dověděl, co jsem udělal, tvářil se velice zděšeně a vynadal mi. Druhý den musel v práci telefon opravit a raději ho už domů nenosil.
                                                                                                                            Marek Křiženecký

Strašidelná cesta
                               Stalo se to na stanování v Adršbašských skalách. Jednou v noci nás strýček probudil a začal nám vyprávět, co se mu právě přihodilo. Byly jsme se Sabinkou sice moc ospalé, ale i přesto jsme pozorně poslouchaly. A strýček vypráví: "Šel jsem ze slavnosti cestičkou a po obou stranách byl hustý les. Najednou slyším, že za mnou někdo běží. Podíval jsem se za sebe, ale nic jsem neviděl. Najednou mě ten někdo předběhl a zastavil se. Já ale na nic nečekal a utíkal, co mi nohy stačily. To jsem si oddychl, ale co to? On běží za mnou. Dal jsem se tedy znovu do běhu. Doběhl jsem na rozcestí, odkud už je vidět kemp. Dál už za mnou neběžel." Když strýček dovyprávěl a my měly jít spát, docela jsme se se Sabinkou bály.
                                                                                                                            Silva Surmová

Mokrá noha
                               Jednou večer, na dovolené na Seči, jsme si udělali táborák. Protože jsme měli málo dříví, vypravili jsme se s bratrem a kamarádkami z vedlejší chaty do lesa. Byla už tma jako v pytli. A my jsme měli jenom dvě baterky. Chodili jsme, kam nás nohy nesly. Najednou jsem šlápla do potůčku. Měla jsem úplně promočenou botu, ale vůbec mi to nevadilo. Rychle jsem běžela za ostatními. Táborák se nám vydařil a moc se mi líbil.
                                                                                                                            Anna Řičařová

Křečkův výlet
                               O prázdninách jsme jeli na chalupu. Můj křeček Pišta zůstal s babičkou a dědou doma. Večer, když šli spát, nechali všude otevřeno. Než děda usnul, ujistil se, že je Pišta v akváriu. Ten si vesele běhal ve svém kole. Ráno ale nespal. Uspořádal si totiž malý výlet po bytě. Přijeli jsme domů a děda nám oznámil Pištův výlet. Ani jsme nevybalili a začali jsme všude hledat. Za chvíli dal táta do každé místnosti piškot. Kde nebyl piškot, tam byl Pišta. Ukázalo se, že Pišta je v babiččině ložnici. Táta vzal ručník a čekal, až Pišta vyleze. Ten však spokojeně kousal skříň. Dali jsme tedy vedle skříně misku s jeho jídlem. Jakmile Pišta vyběhl, táta po něm hodil ručník a já ho chytila. Všichni jsme byli rádi, že se Pišta našel.
                                                                                                                            Tereza Möhwaldová

Strašidelná stezka odvahy
                               O prázdninách jsem byla na táboře s Červánkem. Jednou v noci nás vedoucí vzbudili a řekli, abychom se oblékli a čekali před hlavní chatou. Potom nás odvedli do lesa, kde nás vypouštěli po cestě, na které bylo mnoho strašidel. Trochu jsem se bála, ale přeci jen jsem došla až na konec, kde jsme leželi a čekali na ostatní. A tak jsem prožila strašidelný zážitek.
                                                                                                                            Martina Teclová

Cesta na Hvězdu
                               O prázdninách jsem byl na táboře nedaleko Broumova. Ve středu se rozhodlo, že se pojede na celodenní výlet. V osm hodin jsme vyrazili na cestu. Autobus nás dovezl k lesu. Lesem jsme se dostali na cestu mezi skalami, po které jsme asi po pěti kilometrech došli až na Hvězdu. Z Hvězdy byl krásný výhled na celé okolí Broumova. Výlet se mi moc líbil.
                                                                                                                            Jan Koutnik

Záhada s motorem
                               V pátek 3. září jsme se s rodiči vydali na zájezd do Chorvatska. S úsměvy na tváři jsme čekali na krásný autobus. Úsměvy pohasly, když příjela stará plechová Karosa. V autobuse jsme se navíc dověděli, že už měli cestou do Hradce poruchu. Úspěšně jsme však přejeli hranice Chorvatska, ale najednou povolil šroub a spadl motor. Museli jsme čekat sedm hodin na další autobus. Já jsem tři hodiny spala a zbytek času jsem s tatínkem počítala auta. Potom konečně přijel nový autobus a my jsme šťastně dorazili do místa určení. Ale i přesto to byla krásná dovolená.
                                                                                                                            Kateřina Červenková

Záhadný vozík
                               V srpnu jsme odjeli s taťkou a s rodinou strejdy sjíždět řeku Lužnici. Jeli jsme autem tranzitem a za ním byl připevněn vozík s loděmi. Míša Lužnici právě sjížděl s vodáckým kroužkem a my jsme si pro něj měli přijet. A tak jsme se vydali na cestu. Těsně před Táborem nám však praskla u vozíku oj. Bylo už hodně hodin a nemohli jsme sehnat žádného opraváře. A tak jsme museli nechat vozík u jedné paní na zahradě. Potom jsme se vydali hledat Míšu. Dlouho jsme nemohli najít cestu k táboru a nakonec se nám podařílo Míšu objevit až o půlnoci. Protože už bylo hodně hodin, museli jsme se utábořit a přespat v lese. Ráno jsme dali opravit vozík a pokračovalo se v cestě.
                                                                                                                            Veronika Šimková

Prázdninový zážitek
                               V pátek jsme jeli k tetě do Citonoc a zůstali jsme do soboty. V sobotu ráno, když jsme se nasnídaly, odešly jsme s Martínkou, Leničkou a Péťou na hřiště, kde se konal dětský den. Zúčastnily jsme se různých soutěží. Například rýžování zlata, lovení bizona, jízdy zručnosti a prohazování oštěpu kruhem. Potom jsme šly domů na oběd. Odpoledne jsme se povozily na koních. Na závěr dětského dne jsme se svezly na ocelovém laně, upevněném mezi dvěma stromy. Po kovové konstrukci se muselo vylézt nahoru, nohama vlést do popruhu a ten upevnit kolem pasu. Potom nás pán upevnil karabinou k nataženému lanu, přelezly jsme zábradlí a sjely dolů, kde jsme se zastavily o napnutou síť. Byl to pěkný prázdninový zážitek.
                                                                                                                            Dana Musilová

Záhadné šlapadlo
                               Jednoho prázdninového dne jsme s rodiči jeli na Máchovo jezero. Hned druhý den jsme se rozhodli projet po jezeře na šlapadle. Nenechali jsme se odradit ani velkými vlnami a nasedli jsme do šlapadla. Šlapadlo však začalo nabírat vodu, tak jsme se raději vrátili do přístavu. Tam jsme zjistili, že se voda nabírala, aby se šlapadlo vyrovnalo. Uklidnili jsme se, a i přes veliké vlny a vítr jsme vyjeli ze zátoky na otevřené jezero. Pořádně to s námi házelo a mamka s Janou při každé vlně pěkně zaječely. I přesto se nám výlet líbil.
                                                                                                                            Jakub Abert

Zatmění slunce
                               Letos o prázdninách jsme byli s babičkou a dědou v severní Itálii, kde jsme pozorovali zatmění Slunce. Již před odjezdem nám maminka opatřila tmavé sklíčko, abychom mohli pozorovat, jak se postupně zakrývá Slunce. Bylo to moc hezké. Nejprve byl schovaný malý kousek, postupně se zatmění zvětšovalo, až bylo Slunce skoro celé zakryté. Na pláži se ochladilo, byla skoro tma a Italové na počest zatmění pořádali ohňostroj. Po ohňostroji jsme šli s babičkou a dědou do hotelu.
                                                                                                                            Michal Němeček

Výlet na Mravenčí horu
                               Jeden víkend o prázdninách jsme jeli za tetou a strejdou na chalupu do Bernartic. V neděli před obědem nám strýček půjčil dalekohled a já s bratrem jsme vyrazili do okolí. Dlouho jsme putovali polní a lesní cestou. Sbírali jsme obrovské ostružiny, pozorovali vzácné brouky, kroužil nad námi černý čáp. Vyšlapali jsme pěšinou až na vrchol Mravenčí hory a protože bylo hezky, viděli jsme Krkonoše a dokonce i Výrovku. Nemohli jsme se vynadívat. Zpět na chalupu jsme přišli dlouho, maminka a teta už o nás měly strach.
                                                                                                                            Ondřej Musil

Výlet do zoo
                               V neděli jsme jeli do zoologické zahrady. Byl hezký sluneční den, proto jsme vyjeli už ráno. Po příjezdu k zoologické zahradě jsme nemohli najít místo k parkování. Konečně jsme auto zaparkovali a mohli jsme vejít dovnitř. Naše prohlídka začala u klece s tygry. Potom jsme ještě viděli slony, opice, nosorožce, hrochy, ale nejvíce se mi líbilo rybí akvárium. Poprvé jsem viděl tak veliké ryby. Byl to pěkný výlet.
                                                                                                                            Václav Bukovský

Táborák
                               O prázdninách jsem jel k babičce a dědovi na hory. Zrovna moc pršelo, ale za několik dnů se udělalo hezky. Házeli jsme si venku s talířem, když nás napadlo, že si uděláme táborák. Pozvali jsme mého bratrance Michala, aby nám pomohl. Nejdříve jsme si donesli dříví a papír na roztopení ohně. Babička nám zatím připravila vuřty. Když byl oheň roztopený, tak jsme začali vuřty opékat. Pěkně se nám to dařilo. Opravdu jsme si pochutnali. Už se těším na další prázdniny.
                                                                                                                            Přemysl Ježek